Popis varianty č. 2
Tato varianta počítá se zavedením pravidel v oblasti realitního zprostředkování na základě zcela nového právního předpisu o poskytování služeb realitních zprostředkovatelů a jeho začleněním do právního řádu České republiky. Podmínky pro samotný výkon činnosti (nikoliv pro zahájení podnikání) včetně požadavků na odbornou a osobní způsobilost budou obsaženy v tomto zvláštním právním předpisu, přičemž s úpravou živnostenského zákona se nepočítá.
Návrh řešení vychází z varianty č. 2 rozpracované v Analýze. Podporu této variantě řešení vyjádřil svým 192. usnesením také Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Návrh řešení v rámci varianty č. 2
Návrh řešení v rámci této varianty počítá s vytvořením zcela nového zákona upravujícího oblast vztahů týkající se poskytování služeb realitních zprostředkovatelů.
Z hlediska současné právní úpravy realitního zprostředkování počítá tento návrh s ponecháním současného stavu, kdy je tato činnost zařazena jako součást realitní činnosti v rámci živnosti volné, a pro získání živnostenského oprávnění je zapotřebí doložit splnění všeobecných podmínek dle živnostenského zákona (§ 6 odst. 1), což neomezuje možnost nastavení dalších specifických požadavků ve zvláštním právním předpisu, které budou vyžadovány při vlastním výkonu činnosti (tj. požadavků stanovených pro její faktický výkon, nikoliv pro ohlášení živnosti).
Podmínky pro samotné ohlášení živnosti se v rámci tohoto řešení nemění. Stejně tak zůstává zachována i kontrola z hlediska dodržování podmínek živnostenského zákona (jako v případě nulové varianty). Došlo by však k rozšíření kontrolních kompetencí příslušných živnostenských úřadů, které by nově (ve spolupráci s MMR) kontrolovaly také dodržování podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, tedy zákonem o poskytování služeb realitních zprostředkovatelů.
V souvislosti s obsahovou náplní živnosti „realitní činnost“, která je zakotvena v nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, by nebylo nezbytně nutné provádět změnu toho nařízení. Realitní zprostředkování by nadále zůstalo součástí volné živnosti s předmětem podnikání „realitní činnosti“ s tím, že zákon o poskytování služeb realitních zprostředkovatelů by jednoznačně vymezil, co se realitním zprostředkováním rozumí a na koho se tedy povinnost splnit zákonem stanovené podmínky vztahuje. Na ostatní činnosti, které pod realitní zprostředkování nespadají, ale jsou součástí definice „realitní činnosti“ v citovaném nařízení vlády, by se zákonem nově definované podmínky nevztahovaly – jedná se konkrétně o nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje; prodej nemovitostí; správa a základní údržba nemovitostí pro třetí osoby.