Komunitární prameny spravedlivého procesu

V počátcích práva Evropských společenství byla ochrana lidských práv považována za něco mimo acquis communautaire. Otázka lidských práv byla automaticky přenechána Radě Evropy. Evropský soudní dvůr při své činnosti stále více docházel k problémům, které byly řešitelné jen za použití principů ochrany lidských práv. Pojem základních lidských práv se do závazných dokumentů Evropských společenství dostal jaksi „zpětně“ díky judikatuře Evropského soudního dvora. Ten vůbec poprvé ve svém Celý článek

Rozpočtový deficit (argumenty pro a proti)

Jak už to ve společnosti bývá zvykem, i v otázce deficitu státního rozpočtu se utvořily dva tábory. Jedni (zastánci) rozpočtový deficit obhajují, zatímco druzí (odpůrci) o jeho výhodnosti silně pochybují.

V diskuzích o oprávněnosti a smysluplnosti deficitu státního rozpočtu se vyskytují odlišné názory. Největší spory se vedou ohledně problému výhodnosti zadlužování státu. Zatímco zastánci tvrdí, že při zadlužování (domácím i zahraničním) jde o normální úvěr, jehož smyslem je získání, tedy zvětšení finančních zdrojů pro veřejné statky, odpůrci se tomu brání s poukazem na to, že pouze Celý článek

Právo na spravedlivý proces na úrovni Rady Evropy

Oblasti mezinárodní ochrany spravedlivého procesu jednoznačně vévodí Evropská úmluva, včetně jejich dodatkových protokolů. I když samotný pojem spravedlivého procesu, „fair trail“ v textu Evropské úmluvy definován není, obsah tohoto pojmu můžeme vyvodit z čl. 6 Evropské úmluvy a především z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (nejvíce jeho judikatury se vztahuje právě k čl. 6 Úmluvy). Nejzákladnějšími kritérii spravedlivého procesu jsou především veřejnost řízení, přiměřená doba řízení, nezávislost a nestrannost soudní moci, zákonná úprava pravomoci rozhodujících orgánů, veřejné vyhlášení rozsudku, presumpce Celý článek

Monetaristická a neoklasická teorie – etapa snah o omezení státních zásahů

Chronicky deficitní rozpočty daly vznik dílčím teoriím, teoriím omezení zásahu státu do ekonomiky. Monetaristé zastávali názory, že je třeba podstatně omezit zásahy státu do ekonomiky, protože v podstatě působí proti hospodářskému růstu a snižování nezaměstnanosti. Inflace, která byla pro keynesiánské období příznačná, přestala být považována za faktor snižující nezaměstnanost, ale naopak začala být považována za její hlavní příčinu v důsledku poklesu hospodářské aktivity. Inflace snižuje sklon k investicím, podvazuje hospodářský růst a tím podporuje růst nezaměstnanosti. Zvyšování daní, deficity státního rozpočtu a měnová expanze Celý článek

Daně a právo na spravedlivý proces

Právo na spravedlivý proces

Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních lidských práv, jehož původ sahá do 17. století a je spojen především s anglosaskou právní oblastí. Podstatou tohoto práva je možnost domáhat se svého práva u nestranného a nezávislého orgánu, kterým je soud, rozhodující podle pravidel zaručující spravedlivé posouzení věci. Nositelem tohoto práva je jedinec, fyzická i právnická osoba. Protože každé právo implikuje i jemu odpovídající povinnost, je tomu tak i v tomto případě. Právo na spravedlivý proces se v Celý článek

Teoretické přístupy k deficitu

Klasická teorie – etapa zlatého pravidla

Klasická teorie veřejných financí prosazovala vyrovnaný rozpočet. Toto období se považuje za etapu zlatého pravidla každoročně vyrovnaného státního rozpočtu. V období klasické politické ekonomie, jejímž zastáncem byl i Adam Smith, teorie veřejných financí odmítala deficitní hospodaření státu. Veřejné finance byly považovány za aplikaci rodinných financí. Státní rozpočet mohl být schodkový, pouze ve výjimečných situacích, například v období válek. Snaha dodržovat zlaté pravidlo trvala až do 30. let 20. století. Ke zvratu došlo pod vlivem celosvětové hospodářské krize a prosazování stabilizační hospodářské politiky státu. Celý článek

Povinnosti peněžního plnění

Povinnosti peněžního plnění z titulu daní jsou vždy navázány na ekonomické vztahy, poměry, skutečnosti či jednání, která nějak spadají do oblasti ochrany vlastnického práva. Při zdaňování jsou vždy některé tyto vztahy, poměry, skutečnosti či jednání omezovány např. pozemkové vlastnictví u daně z nemovitostí, soukromá majetková práva daní z příjmu fyzických osob, právo k podnikání u daně z příjmu. Tyto právní pozice chráněné základním právem nejsou sice odňaty daňovou povinností, avšak jsou fakticky omezovány. Současně je zdanění vždy odebráním konkrétních finančních prostředků – tedy v podstatě jako vyvlastnění Celý článek

Strukturální, cyklický deficit a multiplikační účinek

Strukturální (aktivní) deficit státního rozpočtu je deficit fiskální, to znamená záměrný, chtěný důsledek subjektivního vládního rozhodnutí, diskrečního opatření v rámci uplatněné fiskální politiky. Vzniká jako důsledek dlouhodobě vyšších vládních výdajů ve srovnání s příjmy, nejčastěji vzhledem k dlouhodobé stimulaci poptávky či vysokých transferových plateb (především sociálních výdajů) státu. Vyšší vládní výdaje za zboží a služby zvyšují agregátní poptávku. Velikost tohoto posunu však závisí na dvou důležitých faktorech, efektu multiplikátoru a efektu vytěsňování. Celý článek

Vymezení daňového zatížení

Vymezení daňového zatížení

Vymezení daňového zatížení není úlohou dogmatiky základních práv, nýbrž je především vyhrazeno politickému rozhodnutí povolaného demokraticky legitimního zákonodárce. Zákonodárce je právně i politicky omezen tím, že není přípustné nadměrné zdaňování. Vedle toho zajišťuje základní právo rovnosti rovnoměrnost zdaňování podle pracovní výkonnosti. Hranice by byla zákonodárci postavena nanejvýš institucionální garancí, která by ostatně rozvíjela normativní účinnost, kdyby již občanovi nenáležela v majetkoprávní oblasti žádná opce k jednání resp. soukromé vlastnictvím by již nesmělo být používáno k osobní potřebě. Celý článek