Podle článku 32 Listiny základních práv a svobod jsou rodičovství a rodina pod ochranou zákona, dále je zaručena i ochrana dětí a mladistvých. Rodiče, kteří pečují o děti, pak mají právo na pomoc státu. Čl. 32 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech uvádí, že „rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má právo na ochranu společnosti a státech“. Dle čl. 10 Mezinárodního paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech se požaduje poskytnout jí nejvyšší možnou ochranu a pomoc zvláště k jejímu založení a podobu, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Do této oblasti je zahrnována i ochrana dětí, garantovaná i Úmluvou o právech dítěte. Ochrana rodiny vychází z vnímání rodiny jako základní a přirozené jednotky společnosti. Rodina sama není nositelem základních práv, je však institutem, jehož prostřednictvím jsou chráněna.
Společné zdanění manželů
Společné zdanění manželů (manželský splitting) je sice daňovou podporou pro případ, že jeden z páru (obvykle žena) vydělá méně než muž a politicky byla velmi silně propagována, avšak ve svém důsledku vede často k tomu, že ženy zůstávají v domácnosti a společné zdanění manželů tedy odůvodňuje další pracovní diskriminaci ženy v přístupu k zaměstnání. Pro podporu rodiny by byl mnohem výhodnější plný splitting, tedy situace, kdy se sumarizuje příjem všech členů domácnosti a ten se společně zdaňuje. Společné zdanění manželů je možné jen v případě, kdy sezdaný pár vyživuje alespoň jedno dítě. Dle důvodové zprávy se tedy jedná o určitou úlevu v oblasti přímého zdanění příjmů poplatníků fyzických osob vyživujících v domácnosti alespoň jedno dítě. K obdobnému cíli, tedy podpoře rodin s dětmi, směřuje i výše uvedené bonifikace u daně z příjmu (snížení základu daně, tzv. daňový bonus). Objevují se i názory o případném zavedení daňové penalizace bezdětných. Některá shora citovaná daňová zvýhodnění rovněž navazují na ochranu dětí a mládeže a na podporu jejich práva na vzdělání (čl. 33 Listiny základních práv a svobod).
I těm největším podnikům se stává, že během jejich „byznys“ činnosti provedou rozhodnutí, kterými mohou být i samotná likvidace sro. Důvody jsou většinou různého charakteru a vyplývají z několika faktorů, které s sebou nesou tíhu odchodu z podnikatelského trhu nebo se jedná jen o pocit vytvoření nového druhu výdělečné činnosti.