Definice DPH
Definujeme ji jako universální všeobecnou daň ze spotřeby., kdy daňová povinnost této daně se stanovuje nikoliv z přímo vytvořené hodnoty, nýbrž nepřímo a zprostředkovaně jako daň vypočtená z celého obratu za určité časové období, avšak snížená o daň prokazatelně zahrnutou a zpravidla i zaplacenou v cenách tzv.vstupů za totéž období. Jednoznačné vymezení nově vytvořené hodnoty je však na úrovni jednotlivého daňového subjektu někdy dosti obtížné a velmi pracné.
Výše uvedená zákonná norma v první části podrobně popisuje především základní pojmy, a zřetelně definuje subjekty plátce jakožto osoby podléhající dani, stejně jako předmět daněa charakteristiku tzv.zdanitelného plnění po ust. § 13 zákona.
Další část se věnuje rozboru základu daně, sazbám a výpočtu DPH, uplatnění nároku na odpočet DPH a podrobně rozebírá i oblast krácení DPH na vstupu.
Hlava VII.zákona /§ 25 – dále/ zahrnuje další ucelený soubor informací, věnovaný případům osvobození od daně, zdaňovacímu období a daňovému přiznání.
Závěrečná část zákona /kromě příloh se zařazením zboží a služeb do snížené sazby/ pojednává o problematice aplikace DPH při vývozu a dovozu zboží a služeb /včetně pojmů Duty-free-shop., vrácení DPH cizincům, mezinárodní přeprava apod…/
Naplněním i doplněním obsahu výkladu a aplikace tohoto zákona je charakteristika souvisejících celních a metodických předpisů z MF ČR,zabývajících se jedn.druhy obch.případů.