Rubrika: Finance

Mezi příjmy státního rozpočtu řadíme ty příjmy, které ve svém § 6 uvádí Zákon rozpočtových pravidlech, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Těmito příjmy jsou:

Výnosy daní včetně příslušenství daně jsou povinné, nenávratné, pravidelně se opakující platby, jejich výše vyplývá z příslušných právních norem. Soustavu daní v České republice tvoří daně přímé (daně z příjmu, z nemovitosti, dědická, darovací, silniční a daň z převodu nemovitosti) a daně nepřímé (spotřební daň a daň z přidané hodnoty). Výnosy z daní se dělí podle zákona o rozpočtovém určení daní mezi státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a státní fondy. V celé výši je příjmem státního rozpočtu výnos z daně dědické, darovací, daně z převodu nemovitosti a většina spotřebních daní. Příjem z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických a Celý článek

Obecné vymezení

V nejobecnějším pojetí jsou obsahem státního rozpočtu veškeré příjmy a výdaje státního rozpočtu, jakož i vazby na ostatní rozpočty (rozpočty krajů, obcí, hlavního města Prahy), jimiž jsou finanční vztahy v podobě dotací, návratných finančních výpomocí či naopak odvodů. Obsahem státního rozpočtu jsou vždy očekávané příjmy a odhadované výdaje, současně i financující položky pro rozpočtový – fiskální rok.

Příjmy jsou vždy vyjádřením určitého očekávání založeného na ekonomických a právních normách, jehož realizace nemusí vždy odpovídat ekonomické prognóze. Vždy je potřeba vycházet z takového minima příjmů státu, které budou schopné zabezpečit nejnutnější potřeby státu.

Příjmy můžeme dělit dle několika hledisek.

Celý článek

V návaznosti na pojednání o rozpočtovém procesu státního rozpočtu je třeba se zmínit o obecných pravidlech, jimiž se rozpočtový proces řídí. Těmito obecnými pravidly se rozumí rozpočtové zásady. Rozpočtové zásady představují určitý systém poznatků, zkušeností, které se nahromadily v průběhu historického vývoje státního rozpočtu a rozpočtového procesu, kterými se vyjadřují a odráží určité zákonitosti skutečnosti.

Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu

Celý článek

Plnění rozpočtu

Plněním neboli hospodařením podle schváleného rozpočtu během rozpočtového období je třeba zajistit včasný a řádný přísun rozpočtových příjmů a uspokojování rozpočtových potřeb. Rozpočtové prostředky mohou být používány jen k účelům, pro které byly určeny a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a k zajištění nerušeného chodu orgánu či organizace a lze je čerpat jen do výše stanovené ve státním rozpočtu, v mezích závazných ukazatelů a v souladu s věcným plněním. Za plnění státního rozpočtu odpovídá ministerstvo financí, tedy orgán, který státní rozpočet navrhoval.

Kontrola plnění státního rozpočtu

Celý článek

Schválení rozpočtu je obtížnou a někdy i dlouhodobou procedurou, jejíž výsledkem je konečná podoba státního rozpočtu na nový rok ve formě zákona. Projednáváním a schvalováním státního rozpočtu je pověřena poslanecká sněmovna. Ta musí od vlády nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku obdržet návrh zákona o státním rozpočtu. Předseda poslanecké sněmovny tento návrh postoupí k projednání rozpočtovému výboru.

Schvalování rozpočtu

Celý článek

Rozpočtový proces

Rozpočtový proces lze definovat jako proces postupné konkretizace záměrů a cílů rozpočtové politiky vlády do podoby vládního návrhu státního rozpočtu na rozpočtové období, jeho schválení, plnění a následná kontrola. Tento proces můžeme rozdělit do několika etap.

Sestavení návrhu příslušného rozpočtu jako finančního plánu

Celý článek

Podstata a význam státního rozpočtu

Podstata a význam státního rozpočtu se projevuje v jeho funkcích. Většina odborné literatury uvádí tři základní funkce. Jedná se o alokační, redistribuční a stabilizační funkci. Můžeme však uvést i další funkce státního rozpočtu jako například regulační a kontrolní funkce. Všechny funkce státního rozpočtu je nutno posuzovat ve vzájemné jednotě.

Alokační funkce státního rozpočtu

Celý článek

Státní rozpočet jako ekonomický nástroj

Státní rozpočet je nejvýznamnější veřejný rozpočet. Jako takový představuje nejdůležitější součást rozpočtové soustavy, neboť vytváří rozhodující část finančních prostředků této soustavy. Z tohoto hlediska plní dominantní úlohu při rozdělování části hrubého národního produktu. Určováním toho, co a jak bude státním rozpočtem zabezpečováno, jak budou rozdělovány příjmy, ovlivňuje státní rozpočet celou ekonomiku a slouží jako nástroj její stabilizace a rozvoje. Celý článek