Rubrika: Finance

Z hlediska sestavování státního rozpočtu bylo důležité především posouzení makroekonomického vývoje ČR v letech minulých. Česká ekonomika se v té době nacházela v situaci, kdy počínaje druhým čtvrtletím roku 1999 nepřetržitě rostl HDP a od roku 2000 se poměrně příznivě vyvíjela i míra nezaměstnanosti, i když ještě v roce 1999 dosahovala nejvyšší míry od roku 1990. Míra inflace se dostala na nejnižší úroveň od existence samostatné České republiky. Stejně jako v letech předchozích i v tomto roce Celý článek

Státní rozpočet byl sestavován a schvalován v době, kdy po déle trvající ekonomické recesi se objevily signály naznačující možnost zvratu některých dosud negativních tendencí. Proces projednávání a schvalování státního rozpočtu byl mimořádně složitý a zdlouhavý. Původní návrh, předložený vládou koncem září 1999, byl Poslaneckou sněmovnou zamítnut s požadavkem na zvýšení transparentnosti (vyloučení příjmů z Fondu národního majetku, zahrnutí očekávané ztráty Konsolidační banky) či snížení některých mandatorních výdajů zahrnutých v návrhu rozpočtu a naopak vytvoření rezervy na náklady spojené s přípravou vstupu České Celý článek

Státní rozpočet na rok 1999 byl sestavován a schvalován v období pokračující stagnace ekonomického výkonu v České republice spojené s narůstajícími problémy v sociální oblasti. Návrh zákona o státním rozpočtu byl předkládán poprvé v historii ČR jako deficitní v objemu příjmů 581,3 mld Kč a objemu výdajů 612,4 mld Kč. Schodek tedy činil 31 mld. Kč. Poprvé muselo ministerstvo předběžně řešit financování naplánovaného schodku, což skutečně učinilo a zavázalo se vydat na úhradu schodku státní dluhopisy v rozsahu 31 mld. Kč., které jsou splatné uplynutím 15-ti let ode dne nabytí účinnosti zákona. Vláda totiž sledovala předložením Celý článek

Optimistické prognózy o průběhu ekonomiky z minulého roku se nenaplnily. Realizace záměrů vlády byla ještě ztížena, když po tzv. druhém (květnovém) balíčku, kdy byla v podstatě zajišťována vyrovnanost hospodaření, přišla povodňová katastrofa na velkém území České republiky. Ta znovu vyhrotila problémy ekonomiky a zejména státního rozpočtu, protože vedle nutnosti vynaložených určitých výdajů, znamenala také výrazné dopady na příjmovou stránku státního rozpočtu. Vláda a parlament České republiky na tyto účely vyčlenily prostředky ve výši 12,9 mld. Kč., ale bylo nutné očekávat také propady příjmů z daní zhruba ve stejné výši, což Celý článek

Jedná se o období, kdy se již začaly projevovat první náznaky hospodářské recese. Míra inflace se pohybovala v rozmezí 8,5 – 8,8% a rovněž se začala zvyšovat i míra nezaměstnanosti. Toto období bylo charakteristické i poměrně vysokou dynamikou mezd. Někdejší vláda se ve svém fiskálním roce zavázala především k opětovnému snižování podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, tentokráte o 1% bod a nezadlužování budoucích generací, a tak opět sestavila vyrovnaný státní rozpočet se shodným objemem příjmů a výdajů ve výši 549,1 mld. Kč.

Princip vyrovnanosti státního rozpočtu se stal dominantním rysem rozpočtové politiky v období let 1993 – 1997. Bylo zdůrazňováno, že hospodářského růstu, ke kterému v té době docházelo, je možno dospět i bez deficitního hospodaření. Podpůrným argumentem se stal i fakt, že princip vyrovnanosti státního rozpočtu vytváří protiinflační a sterilizační formu politiky České národní banky.

Rozpočet na rok 1997 byl sestaven jako vyrovnaný, ale již brzy na začátku rozpočtového roku se ukázalo, že bez radikálních změn a zásahů nebude možné tohoto výsledku dosáhnout. Hlavním důvodem byl rozdíl mezi makroekonomickou prognózou, na jejímž základě byl rozpočet sestavován a současnou vyhlídkou české ekonomiky na rok 1997.

Celý článek

Při tvorbě státního rozpočtu vycházela vláda ze střednědobé rozpočtové strategie, která se zaměřila na pokračování hospodářské politiky z let minulých. Snaha udržet a podpořit makroekonomickou rovnováhu (především míru nezaměstnanosti), ale také provedení řady dalších kroků spočívajících v udržení nastoleného trendu snižování vlivu státu v ekonomice a snižování státního dluhu se staly hlavními body této strategie. Celý článek

Ekonomika ČR zaznamenala v roce 1995 rychlý hospodářský růst, který byl větší než se počátkem roku ve většině domácích i zahraničních prognóz počítalo. V ostatních ukazatelích vývoj ekonomiky v zásadě nevybočil z tendencí makroekonomického rámce předpokládaného vládou pro tento rok. Státní rozpočet na rok 1995 byl schválen parlamentem České republiky dne 14. 12. 1994 zákonem, z jehož obsahu vyplýval objem příjmů i výdajů státního rozpočtu ve výši 411,7 mld. Kč. Celý článek

V podstatě stabilní systémové podmínky, předpokládaný reálný hospodářský růst ekonomiky a nižší očekávaná míra inflace než v roce 1993, vytvořily lepší podmínky pro přípravu státního rozpočtu na rozpočtový rok 1994 ve srovnání s rokem předchozím. Při vypracování státního rozpočtu na rok 1994 se vycházelo z formulace střednědobé strategie rozpočtové politiky, jejímiž základními prvky bylo:

• snižování podílů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu
• snaha o postupné snižování daňového břemene a tím i daňové kvóty, tj. podílu daňových příjmů na hrubém domácím produktu
• politika vyrovnaného státního rozpočtu a stabilizace státního dluhu

Celý článek

V tomto období je poprvé sestavován státní rozpočet samostatné republiky. Rok 1993 je tedy v rozpočtovém hospodaření určitým přelomem. Jeho příprava byla velice pečlivá tím spíše, že v předchozím roce došlo v české ekonomice k podstatným přeměnám k lepšímu, což bylo nutné podpořit.

V roce 1993 pokračovaly tendence ekonomického oživení započatého v roce 1992. Strukturu příjmů a výdajů státního rozpočtu podmiňovala nová daňová soustava a zavedení pojistného sytému financování některých veřejných služeb pro obyvatelstvo. Celý článek

Mezi výdaje státního rozpočtu podle § 7 Zákona o rozpočtových pravidlech řadíme:

výdaje na činnost organizačních složek státu a příspěvky na provoz a dotace na financování programů a akcí příspěvkovým organizacím v jejich působnosti

stát má povinnost zajišťovat činnost organizačních složek státu. Při realizaci této povinnosti mu samozřejmě vznikají určité výdaje. Stát rozsah těchto výdajů může regulovat (omezením rozsahu činnosti organizačních složek nebo snížením počtu zaměstnanců) a dosáhnout tak snížení výdajů. Celý článek