Ve většině vyspělých zemí došlo díky neustálému růstu veřejných výdajů k chronické deficitnosti státního rozpočtu. Neustálé deficity státního rozpočtu se staly jednou z hlavních příčin růstu veřejného dluhu. Tento problém vedl teoretiky ke snaze po vymezení základních příčina rozpočtového deficitu a jeho důsledky. Celý článek
Jak už to ve společnosti bývá zvykem, i v otázce deficitu státního rozpočtu se utvořily dva tábory. Jedni (zastánci) rozpočtový deficit obhajují, zatímco druzí (odpůrci) o jeho výhodnosti silně pochybují.
V diskuzích o oprávněnosti a smysluplnosti deficitu státního rozpočtu se vyskytují odlišné názory. Největší spory se vedou ohledně problému výhodnosti zadlužování státu. Zatímco zastánci tvrdí, že při zadlužování (domácím i zahraničním) jde o normální úvěr, jehož smyslem je získání, tedy zvětšení finančních zdrojů pro veřejné statky, odpůrci se tomu brání s poukazem na to, že pouze Celý článek
Chronicky deficitní rozpočty daly vznik dílčím teoriím, teoriím omezení zásahu státu do ekonomiky. Monetaristé zastávali názory, že je třeba podstatně omezit zásahy státu do ekonomiky, protože v podstatě působí proti hospodářskému růstu a snižování nezaměstnanosti. Inflace, která byla pro keynesiánské období příznačná, přestala být považována za faktor snižující nezaměstnanost, ale naopak začala být považována za její hlavní příčinu v důsledku poklesu hospodářské aktivity. Inflace snižuje sklon k investicím, podvazuje hospodářský růst a tím podporuje růst nezaměstnanosti. Zvyšování daní, deficity státního rozpočtu a měnová expanze Celý článek
Klasická teorie veřejných financí prosazovala vyrovnaný rozpočet. Toto období se považuje za etapu zlatého pravidla každoročně vyrovnaného státního rozpočtu. V období klasické politické ekonomie, jejímž zastáncem byl i Adam Smith, teorie veřejných financí odmítala deficitní hospodaření státu. Veřejné finance byly považovány za aplikaci rodinných financí. Státní rozpočet mohl být schodkový, pouze ve výjimečných situacích, například v období válek. Snaha dodržovat zlaté pravidlo trvala až do 30. let 20. století. Ke zvratu došlo pod vlivem celosvětové hospodářské krize a prosazování stabilizační hospodářské politiky státu. Celý článek
Strukturální (aktivní) deficit státního rozpočtu je deficit fiskální, to znamená záměrný, chtěný důsledek subjektivního vládního rozhodnutí, diskrečního opatření v rámci uplatněné fiskální politiky. Vzniká jako důsledek dlouhodobě vyšších vládních výdajů ve srovnání s příjmy, nejčastěji vzhledem k dlouhodobé stimulaci poptávky či vysokých transferových plateb (především sociálních výdajů) státu. Vyšší vládní výdaje za zboží a služby zvyšují agregátní poptávku. Velikost tohoto posunu však závisí na dvou důležitých faktorech, efektu multiplikátoru a efektu vytěsňování. Celý článek
Deficit znamená schodek, převahu výdajů nad příjmy, pasiv nad aktivy, respektive potřeb nad zdroji. Jde o výraz nerovnováhy bilance.
V nejobecnější rovině lze rozpočtový deficit (saldo) charakterizovat jako nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji. Jestliže v určitém rozpočtovém období objem veřejných výdajů převyšuje objem veřejných příjmů, vzniká rozpočtový deficit. Převyšuje-li naopak objem příjmů výdaje, vzniká rozpočtový přebytek. Celý článek
Státní rozpočet na rok 2004 opět vycházel z programového prohlášení tehdejší vlády za předsednictví Vladimíra Špidly ze srpna roku 2002, v němž vláda formulovala základní cíle a celkovou orientaci vládní politiky ve všech oblastech hospodářského, sociálního a kulturního života společnosti v období do roku 2006. Hlavní priority, které si vláda při plánování rozpočtu vytyčila se v podstatě shodovaly s prioritami z roku předešlého. Celý článek
Státní rozpočet na rok 2003 vycházel z programového prohlášení vlády ze srpna roku 2002, v němž vláda formulovala základní cíle a celkovou orientaci vládní politiky ve všech oblastech hospodářského, sociální a kulturního života společnosti v období do roku 2006.
Na úseku hospodářské politiky byla mimořádná pozornost věnována oblasti veřejných financí. Jejich postupné ozdravení a konsolidaci vláda považovala za nezbytnou podmínku pro zajištění udržitelného hospodářského růstu a pro vstup do Evropské unie. Celý článek
Jedná se o období, kdy dochází k pozvolnému poklesu reálného HDP, a to z 3,1% na 2%, mírnému růstu nezaměstnanosti z 8,6% na 9,2%. Při sestavování státního rozpočtu se ukázalo, že hlavní příčinou schodku bude snaha o vypořádání ztráty České konsolidační agentury, kdy samotná výše úhrady ztráty ČKA za rok 2001 měla činit 40 mld.
Celkové navrhované příjmy činily 705 mld. Kč. Jako již tradičně, největší položkou byly daňové příjmy, jež činily přibližně 638 mld. Celý článek