Autor: Alena Pospíšilová

Transparentní právní úprava jako podmínka dobré správy

V jiných částech textu již bylo upozorněno na to, že v právním státě je třeba, aby prameny práva byly transparentní, přístupné a jasné. Z výše zmíněného Smithova daňového kánonu plyne, že: „každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy a jak se to poplatníkovi asi nejlépe hodí. Obyvatelé podrobení častým návštěvám a protivným prohlídkám výběrčích daní mohou být vystaveni mnoha zbytečným nepříjemnostem, šikanování a křivdám; a i když šikanování není výdajem v pravém slova smyslu, lze je přece jen vyjádřit sumou, jíž by se z něho každý rád vyplatil. Daň, kterou má každý jednotlivec platit, měla by být stanovena přesně a Celý článek

V mezinárodním právu přibývají právní akty nadnárodních institucí, které mají finančněprávní aspekt, narůstá frekvence problematiky mezinárodních finančních vztahů, na mezinárodní úrovni je třeba řešit různé kolize různých vnitrostátních a mezinárodních pravidel. Pro účely harmonizace podmínek ve finančně právní a daňové oblasti jsou zakládány mezinárodní organizace, případně stávající mezinárodní organizace tyto problémy řeší. Na celosvětové úrovni jsou to Mezinárodní měnový fond a Světová banka (opatření na úseku konvertibility měn a platebního styku), na úrovni nejrozvinutějších států pak Organizace pro Celý článek

Svoboda povolání a podnikání patří mezi hospodářské svobody.Z hospodářského liberalismu Smithova vyplývá požadavek práva na svobodný hospodářský rozvoj, kritiku státního protekcionismu, požadavek svobody svou vlastní aktivní činností získávat prostředky na vlastní živobytí. Z toho pak rezultují požadavky svobody podnikání a svobody povolání.

Česká Listina základních práv a svobod

Celý článek

K objasnění, co znamená právo na dobrou správu, přijal Evropský parlament v roce 2001 usnesení, kterým schválil Kodex řádné správní praxe. Kodex je závazný pro všechny instituce a orgány, jejich správy a úředníky EU (v úředním žargonu „total intramural staff“) ve vztahu k veřejnosti (článek 1 Kodexu). Evropský parlament spolu s Kodexem přijal také usnesení, kterým vyzval Evropského ombudsmana, aby se Kodexem řídil při posuzování špatné správy a byl tím dodržen článek 41 Charty. Na návrh Celý článek

Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí v České republice jsou sice využívány, avšak bez systému. Dle Dienstbiera jsou využívány prakticky všechny druhy ekonomických nástrojů prezentované teorií práva životního prostředí byť s různou intenzitou. Nejčastěji využívanými ekonomickými nástroji jsou specifické poplatky a jiné platby, jimiž jsou postihovány zejména různé způsoby využívání přírodního bohatství nebo znečišťování životního prostředí, a rovněž rozmanité formy finančních podpor. Naopak, využívání daňové soustavy k ochraně životního prostředí je spíše výjimečné, některé environmentální aspekty stávajících daní jsou Celý článek

Instituce Evropského veřejného ochránce práv

Instituce Evropského veřejného ochránce práv byla založena Maastrichtskou smlouvou – Smlouvou o Evropské unii, která byla podepsána v roce 1992 a stala se účinnou od 1. listopadu 1993. V roce 1994 přijal Evropský parlament Statut Evropského ombudsmana. V roce 1995 byl zvolen Evropským parlamentem první Evropský ombudsman (J. Söderman, v roce 2003 byl zvolen N. Diamandouros). Institut Evropského ombudsmana je vyjádřením tendencí v evropském správním právu institucionalizovat Celý článek

Spolkový úřad pro životní prostředí v Berlíně upozornil: „Pokud by se veškeré škody, které způsobuje v Německu automobilová doprava, rozpočítaly do ceny benzínu, musel by být litr skoro o sto procent dražší.“

Základem konceptu ekologických daní je teorie externalit, která se objevuje v ekonomické teorii ve 30. letech 20. století. Zájem o ekologické daně v politickém diskursu narůstá v 70. letech 20. století se vzestupem ekologických témat v politice, znečištění životního prostředí, ale i ropná krize a úsporná energetická opatření. V letech 20. století se pak přidává upozornění na ubývání Celý článek

Jedním z výsledků evropské mezivládní konference, která proběhla v roce 2000 v Nice, bylo přijetí Charty základních práv Evropské unie, jak již bylo výše uvedeno. Evropská unie se v preambuli Charty přihlásila k hodnotám lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity. Za své zásady považuje Evropská unie zásady demokracie a vlády práva. Svoji inspiraci hledali tvůrci Charty ve smlouvách, které zakládaly Evropská společenství, v ústavních tradicích členských států, v dokumentech Rady Evropy a také v judikátech Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora. Charta obsahuje v zatím nejrozsáhlejší podobě ucelený katalog Celý článek

Veřejnou správu vnímá Výbor ministrů Rady Evropy ve svých dokumentech jako klíčového hráče demokratické společnosti a její zaměstnance jako klíčový element veřejné správy (R (2000) 6), a to proto, že dochází ke vzrůstajícímu vlivu veřejné správy v mnoha oborech lidské činnosti, vzrůstajícím zásahům zaměstnanců veřejné správy do mnoha rozličných oblastí života lidí, rovněž dochází ke stále větší složitosti moderní veřejné správy (R (1985) 13, R (1987) 16). Právě dokumenty Rady Evropy jsou nejdůležitějším a v české praxi v podstatě neznámým pramenem práva na dobrou správu. Nebývají publikovány, některé dosud nebyly ani přeloženy, státní Celý článek

Právo na podílet se na vědeckém pokroku je zaručeno v čl. 27 Všeobecné deklarace lidských práv. I když závaznost tohoto dokumentu je některými autory zpochybňována (většina teoretiků v oblasti mezinárodního práva se nyní v zásadě shodne na tom, že se nejedná o dokument závazný svou formou, ale že pravidla v něm obsažená se v důsledku akceptace prakticky celým mezinárodním společenstvím stala obyčejovým mezinárodním globálně závazným právem), je nesporné, že tento dokument poskytuje minimálně určitá vodítka, základní myšlenky, se kterými by se další lidský vývoj měl ztotožnit. Jedním takovým je i podpora vědeckého výzkumu Celý článek