Rozpočtový proces
Rozpočtový proces lze definovat jako proces postupné konkretizace záměrů a cílů rozpočtové politiky vlády do podoby vládního návrhu státního rozpočtu na rozpočtové období, jeho schválení, plnění a následná kontrola. Tento proces můžeme rozdělit do několika etap.
Sestavení návrhu příslušného rozpočtu jako finančního plánu
Státní rozpočet jako základní finanční plán musí být závazný, aby byly stanoveny základní meze rozpočtového hospodaření. Závazným se stane tehdy, když nabude formy zákona. Jelikož je rozpočtové období dlouhé pouze dvanáct měsíců, je každý rok z pravidla půl roku před koncem rozpočtového období potřeba začít vypracovávat státní rozpočet nový, tak aby bylo možné tento návrh schválit v podobě zákona ještě před započetím nového rozpočtového období.
Sestavení návrhu státního rozpočtu je nejsložitější etapa rozpočtového procesu. Návrh rozpočtu je třeba vypracovat jako reálný plán, který bude v daném období uskutečnitelný. Návrh zákona vypracovává ministerstvo financí České republiky v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona a všichni, kteří požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře které stanoví ministerstvo vyhláškou. Při vypracování návrhu zákona se vychází ze střednědobého výhledu. Jde o nástroj, který je běžně užíván v zemích s vyspělou ekonomikou. U nás je využíván od přijetí zákona o rozpočtových pravidlech a je základem rozpočtové politiky na delší dobu.
Střednědobý rozpočtový výhled se sestavuje na období 2 let následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. Jeho součástí jsou očekávané příjmy a odhadované výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech, na které je rozpočtový výhled sestavován a to nejméně v rozsahu: celkové příjmy, celkové výdaje, přehled úvěrů, na něž jsou poskytnuty státní záruky a výdaje na vybrané programy reprodukce majetku. Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Vláda projednává návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu a schválený střednědobý výhled předkládá samostatně na vědomí poslanecké sněmovně současně s předložením návrhu zákona o státním rozpočtu.
Při sestavování rozpočtu se používá třídění příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby. Jedná se o systematické, jednotné, přehledné a závazné třídění rozpočtových příjmů a výdajů a to podle několika hledisek.
Typy hledísk
Hledisko kapitolní vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu nebo organizační složky, v nichž se realizuje peněžní operace. Obsah kapitol stanoví zákon. Kapitoly většinou odpovídají názvu ústředního orgánu nebo jiné instituce, kterému jsou do správy svěřeny rozpočtové prostředky. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a umořováním státního dluhu, tvoří kapitolu Státní dluh.
Hledisko druhové rozlišuje peněžní operace na příjmy, výdaje a financující operace. Dělí je na třídy, ty dále na seskupení položek, podseskupení položek a následně na jednotlivé položky. Financujícími operacemi se rozumějí veškerá přijetí prostředků, u kterých je při jejich přijetí známo, že musí být ve stanovený čas splaceny subjektům, které je poskytly, nebo také návratné poskytované prostředky charakteru poskytovaných půjček, nákupu akcií a dluhopisu, a příjmy z jejich splátek, jejichž účelem není podpora daného konkrétního subjektu, ale zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků formou získaných úroků a dividend.
Hledisko funkční (odvětvové) se používá u státního rozpočtu jen pro členění výdajů. Dělí výdaje na skupiny, ty dále na oddíly, pododdíly a následně na jednotlivé paragrafy.