Podstata a význam státního rozpočtu
Podstata a význam státního rozpočtu se projevuje v jeho funkcích. Většina odborné literatury uvádí tři základní funkce. Jedná se o alokační, redistribuční a stabilizační funkci. Můžeme však uvést i další funkce státního rozpočtu jako například regulační a kontrolní funkce. Všechny funkce státního rozpočtu je nutno posuzovat ve vzájemné jednotě.
Alokační funkce státního rozpočtu
Alokační funkce státního rozpočtu (poskytování veřejných statků a služeb)spočívá ve shromažďování finančních prostředků na produkci různých veřejných statků, které stát poskytuje obyvatelstvu bezplatně nebo za nižší ceny, přičemž není důležité, jestli je výrobcem těchto statků stát nebo soukromý sektor. Výdaje na alokační činnosti představují 30 až 35% z celkových výdajů státního rozpočtu. Dlouhodobě alokační výdaje státního rozpočtu stagnují nebo klesají, neboť se postupně zvyšuje podíl subjektů na úhradě nákladů na veřejné statky. Zdrojem krytí těchto činností jsou především důchodové a spotřební daně.
Redistribuční funkce státního rozpočtu (rozdělování důchodů a bohatství ve společnosti) zabezpečuje přerozdělení národního důchodu podle celospolečenských potřeb. Jejím cílem je zmírnit sociální a důchodové nerovnosti ve společnosti pomocí znovurozdělení důchodů a bohatství mezi subjekty. Stát může zmírnit nerovnosti nepřímo prostřednictvím daňových opatření, ke kterým patří nestejné zdanění různých příjmových vrstev (větší daňové zatížení bohatých a menší daňové zatížení chudých) a odlišné zdanění různých druhů zboží (větší zdanění „zbytného“ a menší zdanění „nezbytného“ zboží) nebo přímo pomocí sociálních transferů (dotace subjektům s nižšími příjmy). Výdaje na redistribuční činnosti představují 30 až 60% veškerých výdajů státního rozpočtu a jsou hrazeny z veřejných příjmů.
Stabilizační funkce státního rozpočtu
Stabilizační funkce státního rozpočtu (udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity) představuje využívání státního rozpočtu jako nástroje k zajištění některých cílů fiskální politiky, zejména snižování míry nezaměstnanosti, zajištění stability cenové hladiny, stimulace ekonomického růstu,zmírňování inflačních tlaků v ekonomice a v poslední době i snížení veřejného dluhu. Výdaje na stabilizační činnosti představují asi 10 až 20% z celkových výdajů státního rozpočtu.
Regulační funkce státního rozpočtu se zaměřuje především na stabilizaci nerovnovážného vývoje ekonomiky prostřednictvím přímých zásahů do soukromého sektoru pomocí regulace mezd, cen a zaměstnanosti.
Kontrolní funkce státního rozpočtu (aktivní působení finančních vztahů na ekonomické procesy) je projevem celospolečenského zájmu na kontrole příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu.