Příčiny obecně
Ve většině vyspělých zemí došlo díky neustálému růstu veřejných výdajů k chronické deficitnosti státního rozpočtu. Neustálé deficity státního rozpočtu se staly jednou z hlavních příčin růstu veřejného dluhu. Tento problém vedl teoretiky ke snaze po vymezení základních příčina rozpočtového deficitu a jeho důsledky.
Celkový rozpočtový deficit má aktivní a pasivní složku. Snažíme-li se tedy nalézt příčiny výsledného rozpočtového deficitu, musíme především důsledně odlišit příčiny vzniku pasivního a aktivního deficitu státního rozpočtu.
Příčiny vzniku pasivního deficitu
Příčinou vzniku pasivního rozpočtového deficitu jsou vnější jevy, které jsou nezávisle na vládním rozhodnutí, vedoucí k růstu výdajů nebo poklesu rozpočtových příjmů, takzvané vnější (exogenní) faktory
Těmi jsou:
– kolísání tempa ekonomického růstu, hospodářský pokles, růst nezaměstnanosti
(vláda může přímo ovlivňovat pouze zaměstnanost ve veřejném sektoru, nikoli v soukromém). Při nezaměstnanosti dochází k poklesu daňových příjmů a růstu veřejných výdajů ze státního rozpočtu na podporu nezaměstnanosti.
– růst cen základních surovin, cenové šoky ( např. ropné šoky, cenové šoky energií). Růst cen základních surovin se samozřejmě promítne do růstu cen dalších surovin. Rostou ceny vstupů do veřejného sektoru a náklady veřejných neziskových organizací, které jsou svým rozpočtem napojeny na státní rozpočet. Růst prostředků na investice ve veřejném sektoru nelze zajistit růstem daní, musí se využít deficit rozpočtu jako nástroj rozložení financování nákladných investic do více rozpočtových období.
– deprese ve světě, kdy v rámci hospodářské provázanosti zemí, dochází k šíření hospodářské deprese do ostatních států.
– vývoj úrokové míry, chronický dlouhodobý deficit státního rozpočtu má negativní dopad nejenom na nízkou míru národních úspor, ale i na růst úrokových sazeb. Tento růst zvyšuje náklady veřejného dluhu.
úrok z veřejného dluhu ( pokud je hrazen z rozpočtových výdajů )
Na vzniku veřejného dluhu mají velký podíl chronické deficity státního rozpočtu. Tyto deficity jsou kryty návratnými finančními prostředky, které nejsou zadarmo. Musí se za ně platit úroky. Náklady spojené s úroky zatěžují rozpočet a mohou způsobit v dalších rozpočtových obdobích deficit státního rozpočtu.
mimořádné události
Nastanou-li, je nutné najít prostředky na jejich financování, čímž se samozřejmě zvednou výdaje státního rozpočtu. Za takové události se považují válečné konflikty, kdy dochází k růstu vojenských výdajů a výdajů na obranu státu, velké přírodní katastrofy (povodně a vichřice) vyvolají potřebu veřejných výdajů na likvidaci následků přírodních katastrof, ale i potřebu peněžních transferů obyvatelstvu, jako pomoci na likvidaci škod.
Příčiny vzniku aktivního deficitu
Vznik aktivního rozpočtového deficitu je zapříčiněn aktivním vládním rozhodováním, které vede k poklesu příjmů nebo růstu výdajů, tzv. vnitřní (endogenní) faktory.
Těmi jsou:
expanzivní charakter fiskální politiky
Vláda záměrně zvyšuje výdaje státního rozpočtu, aby ovlivnila růst agregátní poptávky pomocí vládní poptávky, a tím ovlivnila hospodářský růst. Snižuje daňové zatížení, aby pomohla, ulehčila firmám a ostatním subjektům, které by ušetřené finanční prostředky mohly dál využít na soukromé výdaje či další investice.
vládní populismus
Tento faktor ovlivňuje výdaje především v předvolebním období, kdy jsou voliči lákáni na jednotlivé ústupky vlády v jejich vlastní prospěch.
snaha rozložení důsledků výdajových šoků do více let
Narostou-li prudce výdaje, nejsou kryty stejně prudkým zvýšením daní, ale deficitem, který je uhrazován postupným zvyšováním daní v delším období. časové rozložení daňového zatížení na více generací, tato snaha je spojena s budováním nákladnějších veřejných projektů, nebo odstraňováním dluhů z minulosti ( zanedbaná infrastruktura, ekologie apod. ).