Z hlediska sestavování státního rozpočtu bylo důležité především posouzení makroekonomického vývoje ČR v letech minulých. Česká ekonomika se v té době nacházela v situaci, kdy počínaje druhým čtvrtletím roku 1999 nepřetržitě rostl HDP a od roku 2000 se poměrně příznivě vyvíjela i míra nezaměstnanosti, i když ještě v roce 1999 dosahovala nejvyšší míry od roku 1990. Míra inflace se dostala na nejnižší úroveň od existence samostatné České republiky. Stejně jako v letech předchozích i v tomto roce při sestavování rozpočtu vláda deklarovala snahu podpory prioritních oblastí: vzdělání (zvýšení vzdělanosti občanů ČR), vědy a výzkumu.
Mezi další prioritní oblasti patřily také programy nezbytné pro vstup ČR do Evropské unie, regionální rozvoj a podpora zaměstnanosti. V oblasti mezd došlo k nárůstu pouze v oblasti školství, kde se zvedly platy pedagogických pracovníků a učitelů.
Jelikož se ČR potýkala se stále narůstajícími deficity státního rozpočtu, přistoupila vláda (Ministerstvo financí) ke spolupráci se světovou bankou, za účelem provedení maximálních možných úspor. V době sestavování rozpočtu se uvažovalo o jednorázovém příjmu státního rozpočtu získaného z prodeje licencí na novou generaci systému mobilních telefonů UMTS, ale také příjmech z deblokací pohledávek ČR vůči zahraničí. Celková bilance byla navržena jako schodková, kde příjmy činily 636,2 mld. Kč a výdaje 685,2 mld. Kč., tedy saldo 49 mld. Kč. Na konci však k plánovanému schodku přibilo dalších 18.7 mld. Kč., z čehož vznikl výsledný deficit 67,7 mld. Kč, který byl uhrazen emisí státních dluhopisů, ale podle neoficiálních zdrojů také příjmyz privatizace.
Zajímavé na tomto přehledu je ta skutečnost, že nejvíce k deficitu přispívají plnění ze závěrečných měsíců. Jestliže za období do konce 3. čtvrtletí bylo vyčerpáno kolem 23% za jednotlivá čtvrtletí, v posledním čtvrtletí tento podíl výrazně vzrostl na 31%. Tato nerovnoměrnost je jistě částečně vyvolávána určitými objektivními skutečnostmi a do jisté míry i zvažováním správců kapitol z hlediska pořadí důležitosti jednotlivých výdajů a odsouvání některých výdajů na závěr roku s ohledem na dostatek zdrojů, ale já se domnívám, že z největší části jde o jev, který je zapříčiněn snahou veřejnoprávních neziskových organizací ve veřejném sektoru, které jsou napojeny na státní rozpočet, utratit za každou cenu finanční prostředky, které jim byly poskytnuty, aby je nemusely vracet. Od roku 2001 je však nezanedbatelným vlivem čerpání výdajů na konci roku i možnost převodu nedočerpaných prostředků do rezervního fondu, vyplývající z nové úpravy rozpočtových pravidel.
Každý podnikatel v průběhu své činnosti se snaží o dosahování co nejlepších výsledků, které jeho firmu dostávají do různých závazků. Pokud už je ale jejich množství natolik velké, že už není jiného východiska, vhodně zvolenou strategií je v takovém případě zvolit likvidaci sro. Jedná se však o komplikovanejší proces se kterým umí pomoci jen odborníci.