Autoři se obvykle shodují na tom, že jednou z nejproblematičtějších otázek ve veřejné správě je lidský činitel. Podle Skulové však pokud mají principy dobré správy ovládat právně aplikační činnost veřejné správy, musí to být subjektům veřejné správy vždy umožněno vytvořením vhodných právních, organizačních, personálních a dalších podmínek. V tomto rámci jde o vystavení tradičního axiomatického chápání občana jako „klienta“ či „zákazníka“ veřejné správy kritickému pohledu. Skulová upozorňuje na nutnost „zrovnoprávnit“ další obsahovou složku přístupu veřejné správy k jednotlivci jako nositeli veřejných subjektivních práv a reformovat veřejnou službu jako službu občanům.
„Skeptičtí pozorovatelé dlouhodobých poměrů ve veřejné správě se kloní k tomu, že pokušení vznikající na hraně styku veřejné správy s tržním světem je natolik velké a veřejností koneckonců tolerované, že za úspěch lze považovat už jen to, že se růst negativních jevů daří alespoň částečně udržet na uzdě.“ Korupcí se zabývám na jiném místě své práce, ale je nutno ji zmínit jako jednu z hlavních překážek výkonu dobré správy.
V praktické administrativě platí úzká vazba mezi etikou a ostatními tradičními hodnotami, zejména odpovědností, není-li chování úředníka odpovědné, lze je stěží označit za etické. I poctivý úředník se dostává do řady těžko řešitelných morálních i praktických dilemat. Jak skloubit loajalitu k nadřízenému, loajalitu vedoucího úředníka k ministrovi a vládě, jimž úřednicky slouží, s loajalitou k veřejnosti, k zájmům veřejným? Úředník veřejné správy je řízen zákony, služebními předpisy a dalšími pravidly, ale což dostane-li se při tom do rozporu s vlastním svědomím? Nestranickost veřejného úředníka, jeho politická neutralita má být nezpochybnitelná. Může však státní úředník veřejně kritizovat vládní politiku a vládní programy? Jaké jsou limity pro utajování informací, jsou-li tyto informace v rozporu se zásadami pravdivosti a cti?
Pro řešení současného neutěšeného stavu veřejné správy vzniklo mnoho modelů a návrhů řešení, ale jejich úspěšnost ukáže až praktické použití a delší časové období. Například koncepce „New Public Management“, „Lean Government“, nebo „down sizing“ přehodnocují úkoly a způsoby činnosti veřejné správy a reagují na globalizaci veřejné správy a snaží se o její revitalizaci.
K neoliberálním teoriím out sourcingu veřejných služeb v soukromém sektoru či o zavedení manažerského systému se autorka ztotožňuje s názorem Pomahačovým, že je rozdíl mezi spravováním prováděným administrátory veřejných služeb a řízením ovládaným manažery i s tím, že manažerský přístup vedl v mnoha případech ne k zlepšení, ale k likvidaci veřejných služeb. Manažeři totiž rádi mluví o svém specifickém postavení ve veřejném sektoru, to však je často to jediné, co pro veřejný sektor dělají. H. Mintzberg hovoří o ztrátě soudnosti spojené s posedlostí poměřování všeho kritérii soukromého byznysu.
Další koncepce
Další koncepce využívají proces informatizace a navrhují vytvořit horizontální síť rovnoprávné výměny informací mezi zainteresovanými občany, popř. potenciálními klienty správních orgánů. „Toto propojení tak bude zároveň sociální sítí vzájemné závislosti individuálních rozhodnutí, reciproční podpory opětované důvěry a inovativní směny zkušeností – tedy i nově ustanovenou sítí sociální kontroly.“
Podle Pomahače lze vysledovat dva přístupy jimiž státy zdokonalují etické chování ve veřejné správě: první je založen na přísném dodržování správných postupů, kontrolní mechanismy a detailní pravidla (compliance-based ethics management), druhý na aspiracích, spoléhá na motivaci a spíše podněcuje dobré chování než aby trestal chyby a nedostatky (integrity – based ethics management).
Nezbytně nutné je zavést pravidla, která budou stimulovat dobré chování úředníků, avšak velmi často o jejich konečném působení na občana (jako klienta, zákazníka veřejné správy) budou rozhodovat konkrétní charakterové vlastnosti jednotlivých úředníků. Rovněž k dobrému fungování veřejné správy napomáhá i sebevědomý občan (klient, zákazník), který si nenechá špatnou správu líbit – upozorní na korupci, odmítne nezdvořilé chování, upozorní na špatný postup úředníka nadřízeného, politika, média. V řadě praktických případů je možno si všimnout blahodárného vlivu západních podnikatelů či turistů při jednání s některými českými státními úředníky, neboť tito celoživotně sebevědomí občané s jinou empirickou zkušeností ze země svého původu se odmítají nechat vmanipulovat do pozice zdvořilého služebníka podřizujícího se libovůli konkrétního úředníka.