Celosvětová globalizace a integrace zemí v rámci Evropské unie klade zvýšené nároky na sjednocení podmínek a zachování rovného postavení jednotlivých subjektů na trhu bez ohledu na zemi původu. Obdobná situace je v případě uživatelů služeb a výrobků. V kompetenci státu zůstává vytváření podmínek na trhu, případně odstranění tržních selhání vhodnou formou regulace, kontroly a vymahatelnosti práva.
Znalost trhu
Znalost silných i slabých stránek na trhu realit a způsob nastavení podmínek srovnatelným způsobem s jinými zeměmi je nejen podmínkou pro vytvoření konkurenceschopného prostředí na českém realitním trhu, ale má také vliv na kvalitu služeb poskytovaných realitními zprostředkovateli. Podmínky vstupu na trh a následné chování subjektů na trhu (dle jasných pravidel) má vliv na základní životní jistoty občanů týkající se jejich majetku, vytváření příznivých podmínek pro podnikatele, tvorbu pracovních míst a následně pozitivní dopady do veřejných financí. Z tohoto pohledu jsou v zahraničí požadavky stanovené závaznými předpisy pro poskytování realitních služeb přísnější než v ČR, což může negativně ovlivňovat konkurenceschopnost českých podnikatelských subjektů i mobilitu zaměstnanců na trhu práce. Vzhledem k tomu, že oblast realitního trhu patří z hlediska hospodaření jednotlivých zemí k těm, které zásadním způsobem ovlivňují příjmy veřejných rozpočtů a velmi citlivě reagují na stav ekonomiky na úrovni státu i v globálním měřítku, je nutné posuzovat stávající situaci komplexně a s možnými pozitivními i negativními dopady. S ohledem na množství subjektů podnikajících v oblasti realit v ČR (živnostenských oprávnění na volnou živnost bylo vydáno k 31. prosinci 2013 celkem 1 947 664 a dle statistiky ČSÚ je dle členění NACE evidováno k roku 2013 celkem 15 344 ekonomických subjektů podnikajících v realitách) může mít nastavení podmínek dopad minimálně na výběr daní, zaměstnanost obyvatelstva, a tím i do veřejných zdrojů na straně výdajů.
Obor činnosti „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“ je živnost ohlašovací volná, u které není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena. Základním předpokladem pro podnikání v této oblasti je především splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, kterými jsou plná svéprávnost a bezúhonnost. Právní předpisy ČR nevyžadují žádné požadavky na znalosti realitních zprostředkovatelů. Zároveň nevytváří podmínky pro stanovení nebo kontrolu tržních cen nejen nemovitostí, ale i rozsahu a obsahu služeb realitních zprostředkovatelů. Nabídka služeb realitních zprostředkovatelů významným způsobem převyšuje poptávku, aniž by vytvářela požadovanou a zejména konkurenceschopnou kvalitu na základě podmínek volného trhu.
Nevyváženost trhu
Nevyváženost současného realitního trhu v ČR je podporována zejména asymetrickou dostupností informací na straně uživatelů služeb realitních zprostředkovatelů, ale zejména mezi realitními zprostředkovateli navzájem. Naproti tomu veřejná správa, která má odpovídající informace k dispozici, je nevyužívá efektivně. V zahraničí je obvyklé, že informace mající vliv na ceny nemovitostí a ceny realitních služeb jsou stanoveny závazně z hlediska dostupnosti i obsahu. Uvedené požadavky musí splnit rezidenti i nerezidenti, pokud chtějí poskytovat služby na realitním trhu dané země. Také jsou jasně definovány postihy při nedodržení požadavků. Z tohoto pohledu jsou podmínky v ČR nastaveny méně příznivě, než ve zkoumaných zemích. Realitní trh v České republice je upraven pouze obecnými předpisy (např. občanský zákoník) bez konkrétního popisu práv a povinností zúčastněných stran, bez stanovení minimálního rozsahu poskytovaných služeb. Ty mohou, ale nemusí, být specifikovány ve smlouvách o zprostředkování. Klient tak nemá možnost objektivního srovnání ceny služby a rozsahu služeb, které za danou cenu obdrží. V současnosti nemá ani možnost kontroly „reálných tržních cen“ nemovitostí, což vede k „pokřivení“ tržních cen nemovitostí.
Nedostupnost potřebných informací vede k ekonomickým ztrátám a nesprávnému rozhodování. Z hlediska výkonu funkcí státu může mít závažné dopady do hospodaření státu, zejména v oblasti kontroly finančních toků, výběru daní a může vést ke ztrátě důvěry občanů.