Měsíc: Prosinec 2019

Jedním z výsledků evropské mezivládní konference, která proběhla v roce 2000 v Nice, bylo přijetí Charty základních práv Evropské unie, jak již bylo výše uvedeno. Evropská unie se v preambuli Charty přihlásila k hodnotám lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity. Za své zásady považuje Evropská unie zásady demokracie a vlády práva. Svoji inspiraci hledali tvůrci Charty ve smlouvách, které zakládaly Evropská společenství, v ústavních tradicích členských států, v dokumentech Rady Evropy a také v judikátech Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora. Charta obsahuje v zatím nejrozsáhlejší podobě ucelený katalog Celý článek

Veřejnou správu vnímá Výbor ministrů Rady Evropy ve svých dokumentech jako klíčového hráče demokratické společnosti a její zaměstnance jako klíčový element veřejné správy (R (2000) 6), a to proto, že dochází ke vzrůstajícímu vlivu veřejné správy v mnoha oborech lidské činnosti, vzrůstajícím zásahům zaměstnanců veřejné správy do mnoha rozličných oblastí života lidí, rovněž dochází ke stále větší složitosti moderní veřejné správy (R (1985) 13, R (1987) 16). Právě dokumenty Rady Evropy jsou nejdůležitějším a v české praxi v podstatě neznámým pramenem práva na dobrou správu. Nebývají publikovány, některé dosud nebyly ani přeloženy, státní Celý článek

Právo na podílet se na vědeckém pokroku je zaručeno v čl. 27 Všeobecné deklarace lidských práv. I když závaznost tohoto dokumentu je některými autory zpochybňována (většina teoretiků v oblasti mezinárodního práva se nyní v zásadě shodne na tom, že se nejedná o dokument závazný svou formou, ale že pravidla v něm obsažená se v důsledku akceptace prakticky celým mezinárodním společenstvím stala obyčejovým mezinárodním globálně závazným právem), je nesporné, že tento dokument poskytuje minimálně určitá vodítka, základní myšlenky, se kterými by se další lidský vývoj měl ztotožnit. Jedním takovým je i podpora vědeckého výzkumu Celý článek

Ustanovení § 1 zákona č. 349/1999 Sb

Ustanovení § 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv českému Veřejnému ochránci práv dává za úkol působit mimo jiné „k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí …, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy …“. Tímto ustanovením se stává součástí českého pozitivního práva pojem dobrá správa. Celý článek

Podle článku 32 Listiny základních práv a svobod jsou rodičovství a rodina pod ochranou zákona, dále je zaručena i ochrana dětí a mladistvých. Rodiče, kteří pečují o děti, pak mají právo na pomoc státu. Čl. 32 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech uvádí, že „rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má právo na ochranu společnosti a státech“. Dle čl. 10 Mezinárodního paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech se požaduje poskytnout jí nejvyšší možnou ochranu a pomoc zvláště k jejímu založení a podobu, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Do této oblasti je zahrnována i ochrana dětí, Celý článek

Právo na dobrou správu, tento pojem vyskytující se v českém zákoně o Veřejném ochránci práv a novém správním řádu, není českým právním řádem pozitivně právně definován, ačkoliv v právních systémech zemí s delším působením instituce ombudsmana či na úrovni komunitárního práva, se s tímto pojmem a jeho definicí běžně setkáváme. Právo na dobrou správu, „right for good aministration“, je právo výslovně deklarované v Chartě základních práv Evropské unie v čl. 41, jehož nejlepší překlad by mohl znít jako právo na dobré řízení věcí veřejných, jinak často překládáno jako právo na dobrou správu, právo na uspokojivé správní řízení Celý článek

Daně jako stimulace žádoucího chování

Daně nepředstavují pouze prostředek výběru peněz pro státní pokladnu (tedy nemají jen funkci fiskální). Druhou, neméně významnou, funkcí daní je jejich funkce alokační nebo-li stimulační (intervenční). Daněmi tedy stát získává finanční prostředky, ale tím, co zdaňuje a co nikoli, ovlivňuje významně ekonomické aktivity i spotřebu na svém území.

Tato práce se většinou zabývá tím, že stát musí být ve zdaňování svých občanů omezen, a to tak, aby neporušoval jejich práva. Je však Celý článek

Autoři se obvykle shodují na tom, že jednou z nejproblematičtějších otázek ve veřejné správě je lidský činitel. Podle Skulové však pokud mají principy dobré správy ovládat právně aplikační činnost veřejné správy, musí to být subjektům veřejné správy vždy umožněno vytvořením vhodných právních, organizačních, personálních a dalších podmínek. V tomto rámci jde o vystavení tradičního axiomatického chápání občana jako „klienta“ či „zákazníka“ veřejné správy kritickému pohledu. Skulová upozorňuje na nutnost „zrovnoprávnit“ další obsahovou složku přístupu veřejné správy k jednotlivci jako nositeli veřejných subjektivních práv a Celý článek

V postkomunistických státech došlo k více či méně k divoké privatizaci státního majetku. Velmi často se v prvních letech po protikomunistických převratech k majetku dostávali bývalí komunističtí pohlaváři či pracovníci a spolupracovníci tajných policií, představitelé komunismem stíhané hospodářské kriminality (nedovolené podnikání, vekslování valutami, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví) či šedé ekonomiky. Kroky nové ekonomické elity v prvních letech podnikání byly i s ohledem na tehdejší liberální a děravé zákony často za hranicí legality a mnohý z významných českých podnikatelů by asi měl problém důsledně objasnit Celý článek